Déšť - poznámky k historce



obálka

Zleva: Trhač, já. Jim, Dan, já. Opouštíme Vlašim.

Ani jsem nečekal, že fotek z oné cesty na Blaník najdu tolik, jsou to opět unikáty. Ani nevím, kdo fotil. Na prvním obrázku je cesta Vlašimí od nádraží. Vstříc hrůznému osudu. Na první fotce je Trhač a já, na druhé Jim, Dan, já. Zvláště pozoruhodná je extatická póza zpěváka Jima na druhé fotce. Musel při zpěvu prožívat cosi ohromného.

Ve vchodu na rozhlednu jsme si koupili od stařenky lístky a vodu se šťávou, sklenka za 2 Kč. To byla tehdy fůra peněz. Pak jsme si ale představili, jak tu vodu táhne nahoru na kopec stařenka na hrbu a dalo se to skousnout, tedy, spolknout. První obrázek je mimořádně legrační, musel ho fotit Jim. Dole ležím já, jako "rozpláclej", kolem mne se směje Dan a Trhač. Vlastně, jak na to tak koukám, Trhač také leží "rozpláclej".

obálka

Rozhledna na vrcholu Blaníku (1982).

Další fotky jsou ze zřícenin kaple na Malém Blaníku. Jde o souboj Dana a Jima, který skončil jejich vzájemným zraněním. A ještě obrázek ze slastných chvil odpočinku v ruinách. Uvnitř rostl obrovský smrk, Trhač je o něj opřen a studuje mapu.

obálka

Odpočívající Trhač a Jim.

obálka

V bojovém zápalu. Dan, Jim.

obálka

Boj v ruinách kaple na Malém Blaníku. Dan, Jim.

obálka

Ze starého cancáku II.

obálka

Ze starého cancáku I.

12.4.2015
A ještě něco - nalezl jsem i zápis v mém prastarém cancáku. Přikládám tedy ještě dvě fotky. Šokujícím objevem pro mne bylo, že celé to s námi prožil i můj bratr, kterému jsme tehdy říkali Mladý Pyroman. Bylo mu tehdy pouhých třináct let (nám osmnáct)! Tak to tedy bylo na pováženou...Nechápu, jak jsem na něj mohl zapomenout, moc se omlouvám... Dokonce si myslím, že vše (viz výše) fotil on, tím by se vysvětlovala záhada, kdože fotil. Na horním obrázku jsme totiž vidět všichni čtyři (i když Trhač velmi nezřetelně), kteří v historce figurujeme, najednou.

Výbornou vzpomínku přidal do návštěvní knihy Trhač:
"Ještě než jsme se přesunuli do štoly, zabalil jsem se do své wehrmachtí celty a místo zapínání jsem ji zašněroval koženým řemínkem k šicímu stroji (kanada). V houstnoucím dešti jsem měl problém, řemínek nabobtnal a uvěznil mne v tom mokrém soupytlí… "

13.4.2015
A je jasno. Vitoš - Mladý Pyroman mi odepsal: "Ano, ano, východoněmecký fotoaparát Certo...Několik nekonečných hodin na ostrůvku ve štole, Jonesi, kiri,kiri (tehdy jsme všichni čerstvě znali film Vetřelec a ve štole jsme se jím strašili - pozn. Bill.). Trhačův křik, když mezi námi proběhlo stádo srnek (jo, jo, také vzpomínám, víc nás vylekal ten Trhačův řev úleku než srny samotné - pozn. Bill.), starobylé dřevěné vagóny, Jimova mokrá rozplizlá celta, krájený špek....Středověká bitva s uschlými klacky ve zřícenině..."


Návštěvní kniha k této historce je zde! Klikněte sem a pište...





Zpátky na historku "Déšť"

 titulní strana